Bez vize je krize bez víry není míry

Tak se nám to tu vše točí kolem toho kolik to stojí a jak to koho bolí. Dotace odpustky propustky. Bez toho abychom dostali nějakou rozumnou naději – logicky se mnozí ocitají v beznaději.

Tak nějak škoda, že nemáme k dispozici tu pícku z Cimrmana, která se rozhycuje a pak je v ní vidět co nastane. Památné to věty „ jak by mu ho mohli vzít, důl, vždyť je to díra v zemi“. To jen předesílám pro všechny ty, kteří třeba budou si myslet, že jsme se zbláznil, když to dočtou celé.

Když tak sleduji jak se v posledních letech řeší situace, které jsou nám životem předkládány, kdy vzpomeňme ty co máme ještě v paměti jako je COVID a teď energetická krize v důsledku, pravda teď už ani nevím úplně čeho. Jestli toho zpouštěče Putina nebo nenasytnosti trhu čile v Evropě syceného penězi daňových poplatníků – pro úplnost – daní.

Jedno je však jisté. Je zcela jedno v které zemi Evropské unie žijeme, ale není ani jedna, která by to zvládala tak jak to musí zvládnout každý její občan, tedy bez dluhu, který lze zvládnout. Zvládnout, přeloženo znamená pro mne , za svého života se s tím vyrovnat tak, aby potomci nemuseli na své předky pohlížet jako na ty, kteří nebyli schopni řešit svůj problém za svého života. Vím, je to těžká otázka, ale je jistě nyní na stole ať již ji někteří vidí a někteří ne.

Mnoho politiků zaklíná problematiku daní slovem souslovím „veřejné finance. Pro úplnost uvádím definici daně. Daň (dříve berně) je povinná, nenávratná, neúčelová, neekvivalentní, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Správcem daně je stát, který za tyto peníze poskytuje občanům nějakou službu. V poslední době se roztrhl pytel s tím, že místo té služby lidem poskytuje samotné peníze (od nich vybrané) k tomu aby si tu službu pořídili sami, když na ni nemají či stát selhává v jejich poskytování. Pro takto poskytnuté peníze se vžilo slovo dotace. Vhodnější by bylo to nazývat zpětná distribuce státem vybraným skupinám obyvatel. V poslední době je to už tak absurdní, že ta zpětná distribuce jde lidem všem. Všichni kdo mají elektroměr dojde dotace a to až tak zvrhle, že vám jí dodá ten, kdo tu energii vám dodává. Na tomto způsobu je vidět, jak nám náš stát nevěří v tom jak máme užít naše peníze, že nám je ani nedá do rukou.

Já se ptám proč tomu tak je ? Neříkám, že to vím, ale rozhodně o tom přemýšlím a snažím se přemýšlet, kam to vede a kam by to mohlo směrovat a jít. Pro takové myšlenkové pochody se vžilo slovo vize. Jsem zastáncem toho, že jakýkoliv člověk, rodina, skupina lidí i národ, kontinent by měl mít vizi. A čím ta vize je lépe vysvětlena, lépe představena a nyní se ustálilo slovo komunikována tím by se mělo té skupině lépe ji vnímat a výsledkem by měl být lepší budoucnost – zítřek je na vize moc krátká doba.

Teď na chvíli zpět k těm daním. Je zjevné, že stávající daně nikde nestačí snad mimo Saudskou Arabii a Kuvajt na to aby pokryly to co vlády za ně slíbily. Možná se shodneme na tom, že když něco nestačí či neplní svou funkci je nefunkční a špatné potřebuje změnu. A když něco je v této podobě, tak by se mělo  napravit. Ať se vrátím do našich reálii. Snížila se daň na naftu a benzin, odpustila se na nějaký čas daň z přidané hodnoty na plyn a elektřinu, teď se hovoří o tom, že se vynuluje daň na vybrané potraviny. Snižuje se něco z čeho ten stát žije a nedostává se mu ho tolik aby žil. Možná nejsem sám, který si myslí, že to nemá logiku. Mohlo by jí to mít, kdybychom znali představu státu jak to bude dál. Já se domnívám, že náš stát a jeho vedení nemá již roky žádnou vizi našeho státu. Oni mají jen vizi svého působeni jako správce daně na nějaké období – obyčejně čtyři roky, protože mimořádné volby nepamatuji. Za mne je to málo. Chybí mi někdo, kdo by před nás předstoupil a řekl nám třeba. Nemáme na to a na to a pokud neuděláme to a to, tak se stane toto. Aby se to nestalo, tak rušíme tyto a tyto daně a to a ti si budete nyní platit z toho co nám nedáte, dokud my vám nesdělíme systém, který napraví tu naši neschopnost.

Lehko se řekne a těžko se udělá. To souhlasím. A hned taky napíši , kde vidím ten zlom. Byly doby, kdy na jedné straně byl král, vládce, pán. Ten se staral o ekonomiku. Na straně druhé byla víra, kterou pro mnohé dodnes představuje něco neurčitého v jednom slově Bůh. No a státy a společnost fungovaly na kombinaci těchto dvou světů. Zjednodušeně světu peněz a duchovna. To přičiněním zejména marxisticko-leninské filosofie vymizelo. Jedna země na světě to pochopila daleko nejdříve a to Britanie, kdy anglický král je nejvyšším představitelem anglikánské církve, kdy v 16 století pochopili a realizovali to, že nejlépe se vládne se jednoho místa. Proto i nyní fandím Londýnu pro jeho schopnost vnímat vizi svých představitelů se změnou vnímání okolního světa a odchodem s EU.

Co se stalo za posledních 150 let ? Stalo se to, že víra (duchovno) zcela vymizela a tím, se začala rozkládat i ta druhá složka. Troufnu si zde napsat, že věřící člověk na konci 19 století se daleko lépe popasoval s tím, když něco neměl či na něco nedosáhl, protože mu to někdo v jeho víře vysvětlit a ona za to vysvětlení každou neděli dokonce zaplatil. On jen věřil. Dnes ? Víra v Boha se dnes přesunula ve víru v politika. Dnes je politik ten kam se chodí s prosbou o řešení. „Bůh“měl dříve tu výhodu, že on vám nic nesliboval mimo to, že pokud budete žít podle desatera, že se dočkáte toho čeho se vám nedostává.

Nebudu se pouštět v tomto krátkém psaní do dalších úvah. Jedno je ale jisté, ten dřívější model víry ve vlastní schopnosti byl úspěšnější, protože byl funkční. Vím, že mnoho lidí mne za tento pohled bude nazývat zpátečníkem. Já opačím – vidět řešení všeho v politicích je taky špatně- nejsou bozi. A další pravda je to, že Bůh nikdy nesliboval to co nemohl splnit. Pravda nešlo to splnění nijak ověřit. Byla to víra, která nám pomáhala překonat nesnáze. A to nám dnes mnohým zcela chybí. Ještě bych doplnil jedno – trpělivost. Ne, že jen růže přináší, ale je dobrým učitelem těm, kteří nám dávají vhled do budoucnosti – všem. Tedy našim a nejen našim dětem.

Jak z toho ven ? Bez přístupu a zamyšlení se každého jedince to nepůjde. Pokud máte kolem sebe rodinu, spolek nedejbože stranu a máte dar, že vám je nasloucháno tak zkuste všem předestřít svou vizi. Současně se zamyslete nad slovem víra a nemějte to slovo jen spojeno se slovem Bůh. Já v Boha nevěřím jako v někoho kdo se mnou bude někde něco účtovat, ale do krve bych se přel, že jsme silně věřící člověk. Stejně jak říká Polívka v Kurvahošigutentag Chýlkové „ Já jsem vaši p..u nikdy neviděl a věřím, že jí máte“ :-)

S humorem jde všechno líp ..MY GUN IS FUN                                  Oto Kaděrka