Předání vyznamenání .... prd .... ulička hanby

        Zprávu kanceláře presidenta Zemana, že je Českému rozhlasu a tím národu, jak se říká - prd po tom koho pozval jsem přijal s klidem a mírem.

          S klidem a mírem člověka, který již dospěl ve svém poznání světa v české kotlině ke stavu, který jsem již jednou zažil ,poznal a myslel, že i pomohl porazit. Ovšem zjišťuji , že moje - a nejen moje nedůslednost, naivní pohled na svět a dnes vím, že slepá důvěra mi nyní vrací v poznání vše zpět a to v daleko horší a strašnější podobě než jsem se kdy nadál.

          Stávající president je jen vrcholkem ledovce, který je zalit světlem z vlastního zdroje, kterého podstata je arogance,sebestřednost , sebeposlouchání a lhaní.

          Společnost se topí ve vlastní šťávě důvěry v nedůvěryhodné politiky , kteří stále dokola používají stejné argumenty - korupce, náprava,zeštíhlení, šetření. Tato slova jsou zaklínadly pro každé nové volby na všech úrovních. Když jim národ znovu a znovu uvěří, tak je znovu a znovu obelhán a nastupují noví se stejnými argumenty k potření a popření těch vítězů minulých.

          Takže když president nechce sdělit koho pozval na Hrad na setkání s tím, že chrání jejich soukromí, tak já tomu rozumím. Rozumím tomu tak, jako když jsem před rokem 1989 rozuměl tomu, že spolužáci komunisti z kruhu se styděli za to, že jsou komunisti a vymýšleli lživé historky kam jdou, když měli schůzi komunistické "buňky"  a my , kteří jsme věděli - jsme jim vytvářeli na kolejích uličku hanby.Je to takové krytí soukmenovců plynoucí z vlastního chápání světa - svého.

           Ten již jednou poznaný stav, který se  mi stále více vrací je stav definován slovy - MY a ONI