Proč píši tedy dále ?
Důvodem je to, že namísto očekávané všeobecné piety – tedy i mediální, tato rozjela své „žně“. Celkem lze pochopit postupné informování o sledu událostí , které popisuje další zjištění vedoucí k objasnění a závěrům. Za mne je už nyní máme. Je šest mrtvých nevinných lidí včetně dalších zraněných a jistě nespočet těch, kteří budou mít do konce života tuto zkušenost jako jednu z nejhorších. K tomu máme mrtvého viníka s poměrně jasným motivem. Tedy zdálo by se pro vše zřejmé - tečka.
Ne tak pro media, kdy již si čteme, že někdo viděl, že měnil zásobník. Jiné zprávy sdělují, že se střelec byl oblíbený v kolektivu atd. atd. Snažím se domyslet , proč jsou nám medii servírovány další a další domněnky těch, kteří to neviděli, nezažili a přesto si osobují ve zprávách sdělovat svůj pohled na věc. Do toho se dále objevují v článcích reklamy na kdeco a PR a marketingové agentury jistě vymýšlí jak zvýšit sledování svých zájmů. Zájmů, které jistě nemají zcela nic společné s pietou s účastníky ranná hrůzy.
Sdílím, jistě positivní, snahy odpovědných lidí o státním smutku. Smutku , který je jistě případným. A ptám se, zda-li zpravodajské servery, radia, televize a další sdělovací prostředky by v podobných případech, navzdory své touze po sledování a zisku, by třeba neměly jen přistoupit k té pravé „novinařině“, kterou já vidím v podobných tragédiích v prostém sdělení faktů bez dalšího komentování a dočasnému vypnutí všech odvádějících informací od podstaty té hrůzy.A tím vyjádřit svou formu piety.
Já jistě své myšlenky budu modelovat k modlitbě za zesnulé a všechny hrůzou dotčené.
Zkuste se i vy zamyslet Oto Kaděrka