Spolu nebo po našem pospolu k porážce

Ne že bych se neradoval z toho jak dopadla volba na Hrad, ale tak nějak ze zkušenosti nepodléhám zbytečné euforii a snažím se myslet dál.

Sbíral jsem podpisy pro generála a zjistil jsem, že nejvíce se o tu podporu, kdy ještě nebylo jasné jak to celé dopadne a bylo k tomu potřeba trochu odvahy a času , zajímaly ročníky narození mezi 1992-2000. Tedy z mého pohledu vesměs mladí lidé mezi dvacátým a třicátým rokem života. Pro mne to znamenalo potěšení z toho, že mladí lidé nejsou apolitičtí, jak často slýchám. Dost jsem nad tím přemýšlel a i argumentoval ke svým vrstevníkům (bude mi letos šedesát) , že pro ně jsou slova jako komunista, STbák něco jako pro nás byl SSsák a nacista. Byl to problém našich rodičů a spíše prarodičů, protože rodiče se za a po válce tak akorát stačili narodit, než by měli s válkou nějakou zkušenost. My jsme se po tom už jen učili v dějepise a jak je jistě pravda osobní zkušenost je nesdělitelná, takže jsme to měli dost odfiltrované , tak jak naše děti mají stejně komunismus a socialismus jak jsme ho prožili a vnímali my. Oni si žijí svůj život svých pohledů a zážitků a my jim můžeme v lecčem pomoci ale měli by jsme se uchránit toho abychom se stavěli proti jejich názoru tím, že by jsme jim házeli klacky pod nohy a byli kazisvěty. No a to si myslím, že v politice současné děláme hodně.

Položil jsem si po sobotě otázku : „Co je vzkaz voličů ?“

Za mne je to jednoznačně to,že oni se chtějí rozhodovat ne mezi dobrem a zlem, jak nakonec se stalo hlavní myšlenkou vítěze voleb ,ale mezi dvěma možná třemi názory - pohledy. Oni nechtějí být pleteni a konfrontováni s názory, které se nepatrně liší v maličkostech. O tom, jsem přesvědčen ,mluvil i Babiš,když hovořil ke svým více jak dvou milionům voličů, které sešikoval , z mého pohledu , na levém spektru. Vymazal ČSSD, vymazal KSČM a vymaže Okamuru. Tedy při jeho voličské a věrně rostoucí základně, pokud se byť vládní , ale pidistrany nesešikují v jedno budou po dalších parlamentních volbách potýkat s problémem vlády jedné strany. Náš volební systém nadbíhá vítězům a tak se může stát, že bude mít ANO klidně 105-110 poslanců. A to není výzva na změnu volebního zákona ale výzva ke změně pohledu na politiku a až politikaření současnosti.

Jsem jistě příznivcem současné Vlády a nově zvoleného presidenta. Ale pokud si současné vládní strany neuvědomí to co popisuji, tak president může být „svatý“ ale může se stát , že budeme žít v zemi, kde zítra již znamená včera ať použiji rétoriku komunistů z doby normalizace.

Neschopnost středových a rádoby pravicových stran opustit v zásadě stranickou politiku spočívající zejména v handlování postů ministrů, náměstků, správců, ředitelů agentur a dalších postů, které souvisejí s partajní „kulturou“ současnosti je hlavní brzdou změny, kterou jsme si v pátek a sobotu ukázali jako možnou.

Již jsem zaslechl i názor, že na platformě vítězství generála by se dala postavit nová partaj. Ať mi promine, že si jej beru do huby – ale Bože jen to ne. Věřím, že ani nově zvolený president by to nechtěl. Ovšem kolem něj je jistě pár lidí, které to při té kampani začalo bavit. To je normální a i lidsky pochopitelné.  Všechny s touto ambicí bych vyzval k tomu aby pomohli svým umem a kontakty k pokračování té možné změny směrem , který zde já popisuji .

Já to mám nastaveno tak, že každá předvolební koalice je podvodem na demokracii a z dlouhodobého hlediska ji zásadně oslabuje až ve výsledku znemožňuje . Jistě netrpím pocitem geniality, jelikož jak to popsal Vladimír Renčín v jednom vtipu, že první pocit geniality, je prvním příznakem nastupující debility, ale věřím, že podobné myšlenky a myšlení může mít více nás . A tedy by bylo dobré to směrem k politice lačným, leč mnohde nerozumným vidícím si jen špičku nosu s tímto sdělení jíti.

Ale jak již vím, mohu se mýlit.                         Prima dny                     Oto Kaděrka